Na Rychety jsme se moc těšili, po náročném létě, které se točilo zejména kolem dvounohého mláděte, jsme si s Alfičkou konečně vyrazily a potkaly se s přáteli.
Alfička v noci zvracela, ale nepřisuzovala jsem tomu žádnou pozornost, protože furt někde něco okusuje, zejména mulčovací kůru. Celé ráno byla v pohodě, ale jak jsme vlezli do kruhu, něco bylo špatně, tak jsem si říkala, že si s panem rozodčím asi nesedli, což se prostě stát může… Alfa byla jako v křeči, nedalo se s ní hnout a měla výraz utýraného zvířátka… Kažopádně utrpení poprvé ve třídě mladých bylo dokonáno a jeli jsme domů. A i přes to hrůzné předvedení jsme si vychodily VD, což považuji celkem za úspěch…
Posudek z výstavy naleznete zde
Navečer měla Alfička už teplotu a opět zvracela, tak jsem zpozorněla a moc toho nenaspala, Ráno už měla maličká naše horečku vysoko přes 40 stupňů a tak jsme svištěli na veterinu…. Vysvětlila jsem paní doktorce co se dělo, Alfička dostala pigárka, prášky, sirupy a s paní doktorkou jsme si volaly, neboť se jí vůbec nelíbila ta vysoká horečka. Ale to by nebyl náš temperamentní Alfíček, který i přes tu vysokou horečku na první pohled vypadal, že jí nic moc není a dokázala v prvním pohledu zmást kde koho. Paní doktorka byla v šoku, neboť pejsci s její teplotou, 40.6, běžně leží v apatii, no to u Alfičky nehrozilo, ta si po svých došla cca 1km na veterinu a zpět, táhla jako bejk a ještě zrevidovala celou čekárnu a ordinaci…
Další den jsme šli na kontrolu, Alfinka byla už mnohem lepší, ale dostala pro jistotu ještě pigárka a rovnou antibiotika na týden a prášky na zvracení a přisnou žaludeční dietu. Po týdnu už to byla zas naše mladá dobrá Alfinečka v plné síle. Tak jsme se šli ještě naposledy ukázat paní doktorce, která zkonstatovala, že Alfinka akutní zánět žaludku zvládla a nám spadl kámen ze srdce…. Takže se teď budeme pilně připravovat na další metu, kterou pro nás bude MV psů v Praze a to na konci října. Držte nám palce, budeme to potřebovat 🙂
Pac a čenichovku vaši Doupaťáci