Dog Expo 30.10.2016

Je to až k nevíře, ale prostě jsem se odvážila a společně s Alfinkou jsme vyrazily na mezinárodní výstavu pejsků v Praze, která se konala tento víkend v pražských Letňanech.

Má očekávání byla realistická a bez zbytečně vysokých ambicí, neb jsem si vědoma toho, že musíme ještě hodně moc zapracovat na předvedení a na přípravu a cvičení nějak nebyl prostor…

Jely jsme to hlavně okouknout, seznámit se a pokrafat s přáteli a zkusit si to. Alfinka byla od rána v dobrém rozmaru a při plné síle, mezi pejsky se procházela bez známek neklidu a chodila hezky u nohy, čímž mne velmi mile překvapila a udělala mi velikou radost. Avšak temperamet společně s přílivem emocí ji nedovolil ani na chvíli odpočivat nebo ležet v klidu 🙂 Jelikož jezevčíků bylo hodně a přijeli jsme s dostatečným předstihem, využila jsem toho, že ve vedlejším kruhu posuzování skončilo dříve a zkusila si s Alfičkou projít několikrát kruh. Alfička byla v tahu a pelášila, jen aby to měla co nejdřive za sebou. Ani jedna jsme si nevšimly, že nás bedlivě pozorují dva páry zkušených očí a to kamarádky Haničky a jejího kamaráda pana Klášterky. A tak se té mé čokoládové princezně poštěstilo, že se vodítka na dobrých 10 minut chopil jeden z nejpovolanějšich, aby nám posléze dal, společně s jeho drahou manželkou, spousty užitečných rad, čehož si nesmírně považujeme 🙂

A teď zpátky k vlastnímu vystoupení. Alfička je prostě citový a emocionální hysterik a tak výstavním kruhem doslova prolétla v tahu a já se ji snažila brzdit, co to jen šlo. Jako jediné plus bych viděla to, že se nezakořenila, ale pohybovala se 🙂 Ale abych nebyla až tak kritická, musím ji moc pochválit za chování na stole,kde nevyšilovala, ale stála, ani se netřasla, nechala si kouknout do tlamičky, aby ukázala svoje zoubky, i prohmatat ocásek a změřit obvod hrudníku.

Celkově jsme si vyběhly, jinak se to nazvat nedá, překrásnou známku V2 s ještě krásnějším posudkem, který naleznete Zde.

Nebereme to jako porážku, ale jako velikánský úspěch, vzhledem k minimálnímu času na přípravy, a zároveň jako úžasnou zkušenost, která nám opět dokázala, že bez práce koláče prostě nebudou.

V neposlední řadě musím poděkovat našemu support teamu v čele se Štěpánkem, který se svého úkolu opět bravůrně zhostil.

Mějte krásný den a posíláme čenichovku a pac, vaši Doupaťáci

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.